Vyznejte se v nabídce homeopatik na trhu

Znáte takové to slovíčkaření, když si jdete koupit jogurt, ale doma si všimnete, že je na obalu název „jogurtová pochoutka“? Nebo máslo, které se nejmenuje máslo, ale máslíčko a je to tedy něco úplně jiného? Něco podobného najdete i v homeopatii. Je totiž rozdíl mezi homeopatickým lékem a homeopatickým přípravkem. Vše se točí kolem toho, že homeopatie se roztříštila do celé řady různých směrů a pro laika může být pak matoucí se v nabídce homeopatik vyznat. Bohužel často bývá homeopatie kritizována také z důvodu nepochopení rozdílu mezi slovy přípravek a lék.

Co je to homeopatický přípravek?

Jedná se o směs více homeopatických léků v jednom přípravku najednou, které jsou určené na konkrétní zdravotní problém. Jejich použití vychází z tzv. francouzské homeopatie, která se od té klasické, kterou Hahnemann založil, významně liší. Tyto přípravky jsou předepisovány prvotně podle lékařské diagnózy, ne na základě principu podobné se léčí podobným.

Logika za těmito přípravky je asi taková, že se smíchá dohromady pár nejpoužívanějších léků např. na kašel (např. 10) v domnění, že když si takový sirup koupíte, uleví vašemu kašli. Jenomže to má hned několik úskalí:

• taková směs léků vám může pomoci jen v případě, že aktuálně potřebujete jeden z léků v sirupu obsaženém
• při použití přípravků je těžké doporučit další postup a zorientovat se v tom, co se skutečně děje, který lék zabírá, který ne a jak (a zda vůbec) pokračovat s podáváním dál
• to, že jsou homeopatické přípravky určené na konkrétní zdravotní potíže, sice usnadňuje orientaci spotřebitelům, ale použitím homeopatických léků tímto způsobem může dojít jen k potlačení problému
• z hlediska klasické homeopatie je velký prohřešek míchat více homeopatických léků najednou. Podrobnější důvody o tom, proč homeopatické léky nekombinovat, jsem vysvětlovala tady, to samé platí i pro polykomponentní (složené) přípravky
• v minulosti jsem narazila na přípravek, který mimo homeopatické léky obsahoval také látky, jako je např. kofein, o kterém se ví, že antidotuje (narušuje) účinky homeopatických léků. V jednom z takových přípravků jsem našla také na kyselinu acetylsalicylovou (klasický aspirin), která se používá v konvenční medicíně např. na tlumení bolesti či srážení horečky. Takže to, co člověku pomáhá, nemusí být vůbec homeopatika, ale jednoduše nastane úleva díky aspirinu.

A jak je to v klasické homeopatii?

Před pár dny jsem při cestě v autě slyšela v rádiu zprávu o tom, že vědci prý přišli na to, že není víc druhů kašle. Že kašel je jenom jeden a uleví mu čokoláda. Jenže druhů kašle těch je!

Klasická homeopatie používá monokomponenty (jednosložkové homeopatické léky), které vypadají takto. Jsou to cukrové kuličky či tabletky různých velikostí (obrázek je z webu anglické lékárny Helios). U nás jsou nejčastěji prodávané ty ve velikosti No.6.

(Zdroj obrázku: https://www.helios.co.uk/remedies/pill-and-tablet-forms)

Zabalené pak vypadají třeba takto:

(Zdroj obrázku: http://www.quackometer.net/blog/2007/12/simple-challenge-to-homeopaths.html)

Stejně tak v  homeopatii existují  užitečné soupisy různých patologií (v papírových knihách nebo elektronické podobě se nazývají REPERTORIUM) a u nich léky (jinými slovy monokomponenty), které u nich mohou být indikované. V rubrice KAŠEL je 181 homeopatických léků.

Cílem klasického homeopata je vybrat lék každému člověku jeden lék individuálně na míru podle konkrétních symptomů. Jak tedy pokračovat v případě, že chceme jeden z těch 181 léků „na kašel“ vybrat?

Za prvé je potřeba zjistit symptomy, které člověk má. Podle nich pak potvrzovat a vyvracet jednotlivé léky. Třeba člověk, u kterého na kašel zabere lék Phosphorus, musí mít nejdříve klíčové symptomy tohoto léku. Těmi je suchý kašel, který je horší studeným vzduchem, ležením na levém boku, může se objevit epistaxe (krvácení z nosu) a hlavně velká žízeň na studenou vodu. Kašel může být doprovázen chrapotem. Zajímavé je, že u kašle v obraze Phosphoru se objevuje zakašlání dvakrát za sebou. To má také lék Pulsatilla. Ale ta je na rozdíl od Phosphoru bez žízně. A symptomy kašle u Pulsatilly se vyznačují zase tím, že kašel je nejhorší v noci a odeznívá ráno. Může být také doprovázen krvácením z nosu. Epistaxi však může mít také Ipeca. U té je zase typické, že kašel doprovází snadné zvracení. Jazyk nemocného člověka je ale čistý, není potažený, což je u zvracení zvláštní. A na rozdíl od léku Antimonium tartaricum vyzvracení člověku neuleví, Ipeca cítí konstantní nevolnost. Tímhle způsobem lze na základě materie mediky (popisů jednotlivých léků) pokračovat i dál, dokud není vybráno similimum (správný lék).

Pokud pak podle symptomů homeopat zvolí např. lék Phosphorus, vybere příslušné ředění (např. 30C) a dávkování, je snadné se zorientovat v tom, co se po podání léku děje, protože byl podán jen jeden lék v souladu s principy klasické homeopatie.  Může pak doporučit podávat lék dál, změnit ředění nebo užívání zastavit. Vše má svá pravidla, vždy však s ohledem na prvotní reakci, která odhalí, zda je vybraný lék správný či nikoliv.