Proč (ne)funguje homeopatická detoxikace po očkování?

Ve spojitosti s homeopatií se často doporučuje celá řada návodů, jak naše tělo účinně podpořit v detoxikaci a pomoci mu zbavit se toxinů, ať už jde třeba o alkohol, cigarety či očkovací látky.

To třetí jmenované je stále častěji předmětem ohnivých debat v souvislosti s jejich prospěšností a na druhé straně škodlivostí i narůstajících obav z nežádoucích účinků.

A právě proto do hry vstupuje homeopatie. Ještě přesněji často doporučovaná detoxikace po očkování za pomoci homeopatických léků, kdy se plošně podávají léky z důvodu následné povakcinační očisty a zabránění nežádoucím účinkům.

Homeopatická detoxikace v tomto znění má z pohledu klasické homeopatie (tedy té, kterou založil Samuel Hahnemann) však hned několik úskalí.

Jde totiž o rutinní předpisy

I když se reakce na homeopatické léky někdy průběhu detoxikace skutečně podobají, protože v rámci prvopočátečního zhoršení se po správném léku může objevit například vyrážka, větší únava či spavost, gynekologické výtoky, bolesti hlavy, rýma či průjmy, není homeopatie prvotně detoxikační metodou jako takovou.

Jejím cílem je dostat tělo zpět do rovnovážného stavu (tedy zdraví) za pomoci homeopatických léků, které se předepisují na základě principu podobnosti. Jinými slovy a zjednodušeně řečeno musí souhlasit symptomatologický obraz konkrétního člověka s obrazem, který má lék zaznamenaný v homeopatických lékopisech – materiích medikách.

Homeopatie tedy není terapeutickým postupem, který byl využíval stejná doporučení pro všechny. Ztratila by tím veškeré své kouzlo a hlavně bychom popřeli to, co o ní psal už sám zakladatel Hahnemann ve svém Organonu (zakládající knize homeopatie), který před rutinními předpisy sám varoval, a psal o tom, že homeopatie je převážně metodou individualizace.

Upozorňuje na to třeba v části paragrafu č. 82 (1)

Homeopatické léky se totiž nepoužívají stejným způsobem jako konvenční léky. Předepisují se na zcela odlišných principech a primárně nejde o hledání jednoho nejlepšího léku na konkrétní situaci či patologii. Takto k našim nemocem přistupuje konvenční medicína.

V homeopatii existuje vždy jeden žádným jiným zcela nezastupitelný lék pro každého z nás, i když nás bude trápit na první pohled stejný problém jako někoho dalšího z našeho okolí.

Homeopat tedy ke každému přistupuje jako ke zcela unikátní a individuální jednotce a nezná jeden nejlepší a univerzální lék „na ekzém“ či „na horečku“ jako spíše jeden nejlepší lék pro konkrétního člověka s ekzémem či horečkou.

Jak je to v případě povakcinančích stavů

Stejně jako neexistují účinná rutinní doporučování homeopatik u různých patologií, není ani žádné univerzálně platné, které by platilo pro všechny děti či dospělé v případě homeopatického detoxu.

Nasazování Thujy, Silicey, Belladony či jiných homeopatických léků vyrobených přímo z aplikované vakcíny tedy vždy nemusí vždy přinést uspokojivý účinek a slíbenou ochranu.

Tyto léky sami o sobě nijak organismus „nečistí“. Předepisují se na zcela jiném principu, než jsme zvyklí u produktu určených „na něco“.

Mohou být tedy prospěšné u případů kdy je svými symptomy po očkování skutečně indikována Thuja či Silicea (nebo prakticky jakýkoliv jiný lék). Důvodem k jejich použití není fakt, že se dítě setkalo s očkováním (ať už jde o jakoukoliv vakcínu). Taková informace sama o sobě není k předpisu jakéhokoliv homeopatického léku vůbec dostatečná, protože homeopatovi neříká nic konkrétního, na čem by bylo možné úspěšný předpis postavit. Ten se prvotně musí řídit symptomy, které dotyčný má. Pokud se např. objeví vysoká horečka, není to ještě jednoznačná indikace k podání Belladony, která se s horečkou často automaticky spojuje a univerzálně v těchto situacích používá.

Horečka totiž může mít spoustu odlišných příčin a také podob. Belladona zabere pouze dítěti, u kterého má vysoká horečka velmi rychlý nástup, často se k ní pojí výrazná horkost a překrvení hlavy, i když končetiny jsou studené a i přes vysokou teplotu odmítá dítě pití a téměř se nepotí. Pak hrají velmi důležitou roli i malé rozdíly, které je třeba určit na základě materie mediky.

Stačí pak jen malá odchylka a ta homeopata hned navede k jinému léku. Třeba k Aconitu, které má také rychlý nástup horečky, ale oproti Belladoně má v obraze horkost celého těla, žízeň a silné pocení.

Právě toto je ta kreativní součást homeopatie.

Prakticky jediným možným postupem, jak řešit situaci po očkování je podat individuálně vybraný lék v závislosti na konkrétních příznacích, jež se objeví a jsou velice různorodé.

Nelze bohužel dopředu spolehlivě zjistit obraz jakého z desítek či stovek homeopatických léků se objeví, tudíž nejde užívat léky jak preventivně před samotným zákrokem, tak ani předem vybrat ten, který bude indikovaný poté. Může totiž také nastat ta nejvíce příznivá situace, kdy nebude třeba podat lék vůbec žádný.

A kdy se podávají homeopatické léky vyrobené přímo z vakcín

„V homeopatii se jakýkoli chronický stav, jehož počátek lze vystopovat k očkování, nazývá vakcinóza. Skutečnost, že vakcinóza vznikla doopravdy kvůli očkování a nikoli pouze shodou náhod, potvrzuje to, že mnoho případů se dramaticky zlepšilo po podání potencované formy použité vakcíny“, píše ve své knize Homeopatická věda Prof. Vithoulkas.

Závěrem je ještě třeba dodat jednu velmi důležitou věc  – totiž to, že homeopatická detoxikace ve smyslu podávání léků vyrobených přímo z vakcíny není předpisem čistě homeopatickým, ale jedná se o tzv. izopatii.

Podání léku vyrobeného z vakcíny by tedy mělo být až druhou volbou. Tou první je vždy výběr individuálně zvoleného léku v závislosti na symptomech. „V případě, že však lidé nereagují na dobře vybrané homeopatické léky, může celý stav zcela vyčistit lék vyrobený přímo z vakcíny. Po jejím podání pak dojde i k pěkné reakci na jejich odpovídající individuálně zvolený lék“ pokračuje pak Vithoulkas v dalším z odstavců. (2)