O horečce aneb matky, babičky a příroda jsou těmi nejlepšími lékaři

Dnes mám pro vás článek o knize s kontroverzním názvem Jak pečovat o zdraví dítěte … navzdory vašemu lékaři. Napsal ji Dr. Robert Mendelsohn (1926 – 1988), americký pediatr s více než třicetiletou praxí. Vyučoval na lékařské fakultě Northwestern University a byl docentem pediatrie a komunitního zdraví a preventivního lékařství na lékařské fakultě University of Illinois.

Je autorem hned tří knih, v nichž kritizoval léčebné postupy moderní medicíny, ostře kritizoval pediatrickou a porodnickou praxi, vystupoval proti plošnému očkování a rutinním rentgenovým vyšetřením. Za svoji práci získal řadu ocenění.

Přestože úvod k českému vydání této knihy psal lékař věnující se homeopatii, nejsou v ní žádná doporučení ohledně homeopatických léků. Najdete v ní spíše obecné rady ohledně toho, jak postupovat při zdravotních obtížích, které mohou potkat vaše děti od okamžiku početí do doby, než vylétnou z hnízda.

Naučíte se:

• jak ovlivnit zdraví dítěte ještě v době, než vůbec přijde na svět
• rozeznat, kdy je vážně nemocné
• jak řešit problémy, které nevyžadují lékařskou péči
• co můžete udělat doma sami, abyste podpořili samoozdravnou schopnost těla
• jak poznat, kdy je naopak potřeba lékaře přivolat či navštívit
• jak být více informovaným rodičem, zaujmout zásadní roli při zajišťování zdraví svých dětí a jak brát se zdravým sebevědomím doporučení lékaře jako službu, nikoliv jako nekompromisní stoprocentně platné nařízení.

Sama nemohu říct, že souhlasím s naprosto všemi doporučeními, které v knize padnou (v českém překladu jsou k některým z nich dodána i dovysvětlení ze strany českého pediatra a jeho zkušeností, což je skvělé), nicméně je také třeba brát ohled na to, že autor knihy měl svoji praxi před rokem 1988, kdy mohl dojít ke zcela odlišným závěrům než platí pro zdravotní stav dnešní společnosti. 

Z jeho vlastní zkušenosti například uvádí, že alergie běžně odeznívají samy bez léčby a to samé se děje i s atopickým ekzémem a bradavicemi. S tím se již v dnešní době ztotožnit bohužel nelze. Stejně tak už není vždy pravidlem, že ekzémy jsou obecně pouze projevem potravinové alergie.

Nicméně kapitola o horečce je zpracovaná velice hezky a navíc je tento pohled velmi blízký i tomu, jak na horečku nahlíží homeopatie, a dává logická vysvětlení, proč pouze srážení horečky nemá v převážné většině případů skutečné zdravotní benefity.

Jaká je mise horečky

Zvýšením tělesné teploty totiž tělo přirozeně bojuje proti infekci a podáváním antipyretik (konvenčních léků na horečku, ale i použitím homeopatických čípků určených “na horečku”) mu v tom naopak bráníme.

Neznamená to, že homeopatické léky u horečky použít nelze.

Určitě ano, ale lék musí být vždy předepsán podle individuálních příznaků, které se u konkrétního dítěte při horečnatém onemocnění objeví.

Pokud tedy v případě horečky chceme sáhnout po homeopatických lécích, není cílem snížit pouze horečku jako takovou bez ohledu na další celkové příznaky. Nejlepší řešení tedy není použít univerzální homeopatické léky “na horečku” (např. Belladonu) ani výše zmíněné homeopatické čípky.

Například v situaci, kdy bude mít dítě kašel (třeba u zánětu průdušek – bronchitidy) a k němu vysokou horečku, je nejefektivnějším řešením použít homeopatický lék vybraný individuálně a přesně podle příznaků, které dítě v tu chvíli má. Dejme tomu, že bude indikovaný lék Hyoscyamus. Co je po jeho podání žádoucí reakcí z homeopatického úhlu pohledu?

U akutních nemocí se může stát, že se po správném léku tělesná teplota ještě trochu zvýší. Záhy však horečka klesá a spolu s tím mizí i její příčina (tedy zánět v dýchacích cestách, kvůli kterému tělo horečku vyprodukovalo). Stane se to, že se suchý kašel změní na vlhký, dítě může odkašlávat, horečka se již dále nezvedá a drží se v normálu (protože ji tělo již “nepotřebuje”) a celkový stav se zlepší (takže pak dítě může např. lépe spát, vrací se chuť k jídlu i energie).

Cílem homeopatie tedy není jenom horečku “utlouct” bez ohledu na to, co se s dítětem děje celkově, protože horečka sama o sobě není jediným příznakem nemoci. Pouze ji ze zcela logického důvodu doprovází.

Z klasické homeopatie je také známé, že schopnost našeho těla produkovat vysokou horečku nad 38,5 °C je jedním z ukazatelů dobré obranyschopnosti a výrazně z homeopatického pohledu zlepšuje i prognózu léčitelnosti u potíží chronických. Akutní a chronické problémy spolu totiž souvisí.

A co se o horečce píše ve výše uvedené knize

Cituji:

“Máte vy sami panickou hrůzu z horečky?

Mnozí rodiče ano, neboť zdravotničtí profesionálové – lékaři a sestry – je přesvědčili, že každá horečka je nebezpečná. Lékaři je také utvrzují v mylném dojmu, že výše teploty je měřítkem jeho nemoci.

Když  zavoláte svému pediatrovi a sdělíte mu, že máte nemocné dítě, téměř vždy se nejprve zeptá:” Měřili jste mu teplotu?” Ať už naměříte 38,3°C nebo 40°C, pravděpodobně vám řekne, abyste mu dali něco na snížení horečky a přivezli ho do ordinace. Tenhle rituál je mezi pediatry skoro univerzální. Mám podezření, že někteří to říkají mechanicky. Trápí mne, že se ptají špatně a také špatně odpovídají. Samotný fakt, že je nejdřív zajímá horečka, implikuje, že na horečce samotné je něco bezvýhradně nebezpečného. A když vám předepísou Aspirin, dospějete k nevyhnutelnému závěru, že je nezbytné a žádoucí dávat dítěti léky na snížení horečky.

Tahle šaráda pokračuje i u lékaře. Ve většině ordinací dítěti nejprve sestra změří teplotu a zapíše ji do karty. Na tom není nic špatného. Zvýšená teplota je diagnostikým klíčem, jenž může být důležitý v kontextu všeho ostatního, co lékař zjistí během následné prohlídky. Problém je ale v tom, že na přítomnost horečky je příliš často kladen větší důraz, než je nezbytně nutné. Když se doktor konečně dostaví do ordinace, mívá tendenci se podívat do karty, nasadit lehce vážnou tvář a zamručet: “Hmm, 38,9. No, raději s tím něco uděláme!”

To je nesmysl, protože přítomnost horečky jako takové neznamená, že s tím musí nebo by měl něco dělat. Pokud dítě nemá další příznaky jako přílišnou apatii, abnormální chování, dýchací potíže a jiné, jež by mohly znamenat přítomnost vážných chorob jako například záškrtu či meningitidy, lékař by vám měl říci, že není třeba se znepokojovat, a poslat vás s dítětem domů.

Protože znám tuto zavádějící zaujatost lékařů s horečkou, nepřekvapuje mě, že naprostá většina rodičů dotázaných při průzkumech se horečky velmi bojí a že jejich obavy vzrůstají s každým stupněm teploty na teploměru. Jen málokdy jsou jejich obavy oprávněné.”

Příklad využití klasické homeopatie u horečky

V některých případech může být efekt správně zvoleného homeopatického léku u horečky velmi rychlý. Příkladem buď tento případ z mé praxe.

Jeden večer mi volala maminka 4,5 letého syna s tím, že má horečku 39,3°C. Byl unavený, celý horký, po napití vody zhruba za 3-4 minuty zvrací a bolí ho hlava v čele. Když mu dala napít, nejdříve nechtěl, pak vypil hodně studené vody naráz a následně  vyzvracel celý nestrávený oběd. Měl kašel, u kterého kašle 2x za sebou – to vysledovala maminka, zdravotní sestra, která se homeopatií sama zabývá. Co je nemocný, je mazlivý, tulí se a nechce být sám v ložnici kvůli tomu, kdyby se mu udělalo špatně.

REAKCE NA PODANÝ LÉK PO 1,5 HODINĚ: Teplota klesla na 37,1°C, je bez bolesti hlavy, ještě se 2x pozvracel, ale sám říká, že je mu lépe a další pití už v sobě udržel. Druhý den ráno mi jeho maminka psala: “Je naprosto v pořádku, ještě kašle a má rýmu. Uvolnily se mu ale i dutiny, které měl předtím chycené a spustila se mu zelená rýma, hodně se mu tím ulevilo, i se mu projasnily oči.”

Dostal lék Phosphorus 200 v jednorázové dávce pár kuliček. Kvůli tomu, že v případu je k nalezení kombinace hned několika klíčových symptomů Phosphoru:

• žízeň na studenou vodu ve větším množství naráz, kterou ale vyzvrací ve chvíli, kdy se ohřeje v žaludku
• u kašle vždy zakašle 2x za sebou – toto je klíčové pro Phosphorus a Pulsatillu, která je ale bez žízně. On žízeň má, jenom se bojí pít, protože mu to vyvolává zvracení
• nechce být sám ze strachu, že se mu udělá špatně (Phosphorus je jeden z hlavních léků, které mají úzkost o zdraví a zároveň jsou zlepšené ve společnosti a zhoršené o samotě).

S láskou
Vaše H.