O bylinkách v těhotenství, při porodu a v šestinedělí

S homeopatií bývají někdy zaměňovány jiné terapeutické přístupy. Tím nejčastějším je fytoterapie, jinými slovy bylinkářství. Byliny jsou sice jedním ze zdrojů pro výrobu homeopatických léků, ale obě dvě metody, jak homeopatie, tak bylinkářství, stojí na zcela odlišných principech a liší se i způsoby jejich použití.

Z bylinek známe třeba koniklec, který v homeopatických materiích medikách najdeme pod názvem Pulsatilla. Z kulčiby se zase vyrábí lék Nux vomica, z heřmánku Chamomilla, z arniky stejnojmenný lék. Nelze však zjednodušeně říct, že stejné účinky, jako má bylinka v materiální podobě, bude mít i ve formě homeopatického léku.

O využití homeopatie v období těhotenství, porodu a šestinedělí jsem psala ve spolupráci s Ivou Kouřilovou tady. Tentokrát jsem si vzala na pomoc milou bylinkářku Magdalénu Dobromilou Staňkovou, autorku knihy Bylinky pro děti a maminky, která má i vlastní Facebookovou skupinu, a položila jí otázky, které se těchto období týkají z pohledu fytoterapie. Jak homeopatie, tak i byliny se dají poměrně snadno různými způsoby zkombinovat.

Pojďme se do toho pustit!

1. Milá Magdaléno, předem moc děkuji za ochotu při realizaci rozhovoru. Věřím, že informace v něm budou prospěšné mnoha ženám, které se na miminko teprve chystají nebo už jedno či více doma mají a třeba plánují další. Na úvod se zeptám, jaký je nejčastější důvod, proč ženy bylinky v souvislosti s těhotenstvím, porodem či šestinedělím vyhledávají?

Ze své vlastní zkušenosti vím, že bylinky vyhledávají ženy především proto, že nechtějí na zdravotní potíže užívat klasické léky. Bylinky jim vyhovují více pro jejich jemné působení na tělo i duši. Celkově se žena v těhotenství stává citlivější a vnímavější k potřebám svého těla a s ním propojeného miminka. Sama jsem tak začínala při prvním těhotenství, mám tři děti v rozmezí deseti let a citlivost mi zůstala. Dnes už jsou děti velké a věřím, že jsem je vychovala i k úctě k přírodě a vlastnímu tělu.

2. Jsou nějaké bylinky, kterým je v těhotenství potřeba se vyloženě vyhýbat a jsou v tomto období kontraindikované, či platí staré známé pořekadlo “vše s mírou”?

V těhotenství nás právě zvýšená citlivost na vůně i chutě navrací zpět k naší vlastní intuici a pomáhá vyhýbat se pro nás škodlivým jídlům i bylinkám, ale i prostředí, kde se třeba kouří.

Z bylinek je potřeba vynechat ty prokrvující, ovlivňující činnost srdce, jater a ledvin. Také je vhodné vyhnout se nadměrnému množství bylinek prohřívajících, jako jsou známá italská koření – rozmarýna, dobromysl, také skořice a zázvor. V malé míře jako koření ale nevadí, pokud na ně má nastávající maminka chuť. Sama jsem jako těhotná ze zahrady vesele okusovala čerstvé bylinky a nijak mi to neuškodilo. Pak jsem se v jednom časopise v dlouhém seznamu „jedovatých bylin“ dočetla, že i nebohá sedmikráska je jedovatá a v těhotenství nevhodná.

Netuším, jestli autorka tohoto článku někdy sedmikrásku skutečně ochutnala, kytička je opravdu trpká a více než tři kvítky najednou se jí sníst nedá. Polévka, salát či chlebíčky na jaře ozdobené sedmikráskou ještě nikoho neotrávily, za to potěší naše oči i duši a tělu dodají potřebné minerály. Podle mé zkušenosti se vyplatí naslouchat především vlastní intuici. Jak u bylin, tak i potravin platí pravidlo “střídat a nic nepřehánět”, neboť všeho moc škodí.

Nebojme se proto bylinek přinášejících nám pomoc v nemoci přímo z přírody, ale spíše chemicky upravených potravin. Vnímám obecné obavy z jedovatosti léčivých bylin jako přehnané. Nejvíce jsou zastrašovány těhotné ženy, kterým se zakazuje preventivně téměř všechno, co souvisí s bylinami. To byl také hlavní důvod, proč jsem napsala svou knihu Bylinky pro děti a maminky. Chtěla jsem připomenout zapomenuté rady babek kořenářek, které svými znalostmi bylin odjakživa nejvíce pomáhaly právě ženám v těhotenství a mateřství.

Bylinky, které jsou nevhodné pro vnitřní užívání v těhotenství a při kojení:

Řebříček – nepodávat vnitřně dlouhodobě, libeček, puškvorec, aloe, medvědice léčivá, podražec, arnika – vadí vnitřně jako čaj či tinktura (zevní užití tinktury na pohmožděniny nevadí, vnitřně jako homeopatikum také nevadí), pelyněk pravý, vlaštovičník, přeslička (v těhotenství neužívat), zemědým, mařinka vonná, yzop, všedobr horní, oman pravý, chvojka klášterská, srdečník, jablečník, komonice, máta peprná (nepodávat dlouhodobě a větší dávky, v malém množství lze užívat mírnější mátu kadeřavou či vonnou), vachta, jehlice trnitá, pivoňka, rozmarýna, routa vonná, vrba bílá, ostropestřec mariánský, vratič, jmelí bílé, petržel (nať a kořen konzumovat jen v malém množství 1 lžíci denně nevadí).

Na všech tinkturách z bylin s obsahem alkoholu se dočteme upozornění, že nejsou vhodné v těhotenství, při kojení a pro děti. Nakapáním lihové tinktury do horkého čaje či vroucí vody si připravíme bezpečný nápoj, alkohol se totiž vypaří. Některé bylinky jako například šalvěj jsou ve formě tinktury účinnější než čaje a v případě potřeby se mohou používat i v těhotenství po poradě s lékařem.

Další variantou bezpečného použití léčivých bylin je homeopatie (zde ale pozor, protože homeopatické léky vyrobené z bylin se předepisují na jiných principech než byliny v materiální formě) či Bachovy květové esence. Konkrétní recepty i uvedení vhodnosti použití bylinek v těhotenství, pro kojící ženy a děti mám ve svých knihách ve zvláštním rámečku. Aktuálně dokončuji svou druhou knihu o bylinkách, kde budou další obyčejné bylinky, jako je právě třeba sedmikráska, ale i jiné méně známé. Kniha Bylinky pro děti a maminky 2 snad vyjde v Gradě začátkem léta.

3. Doporučíte nám nějaké léčivky, které je v době těhotenství naopak vhodné pít nebo třeba i jíst? Třeba ty bohaté na kyselinu listovou, která je v době těhotenství, ale i před ním, potřebná v rámci prevence správného vývoje miminka? 

Maminky se mě často ptají, co je tedy vlastně zdravé, když se všude píše něco jiného. Každý si musí najít svou vlastní cestu i stravu. Doporučuji jen to, co mně vyhovuje a co mám vyzkoušené. Po letech sbírání zkušeností je náš rodinný jídelníček sestavený z jídel připravených z co nejčerstvějších surovin a pokud možno doplněný něčím zeleným ze zahrady. Dospěla jsem k závěru, že ta nejlepší strava pro všechny je taková, která byla připravená s láskou z domácích zdrojů, a tou je strava pestrá a živá, nejlépe v bio kvalitě. Udělat můžeme mnoho dobrého, vytvoříme-li svým dětem už v počátku jejich života dobré stravovací návyky pro celý jejich další život. Když je naučíme jíst zdravě od nejútlejšího dětství, předáme jim to největší bohatství, tedy základ pro pevné zdraví.

Kyselina listová je ve všech čerstvých zelených rostlinách a zejména v těch planých. Na jaře sbíráme první živé zelené výhonky – kopřivy, pampelišky, popenec, ptačinec, sedmikrásky, divokou pažitku a medvědí česnek. Klíčíme doma hrášek a jiná semínka. V zimě namáčíme mandle, které jedí těhotné ženy v Indii právě pro doplnění kyseliny listové, ale i vápníku a hořčíku, stačí denně 3 – 10 ks mandlí.

Letní „ženské“ bylinky

Bylinky – to nejsou jenom horké čaje, které pijeme spíš v chladnějším období roku. Na jaře a v létě využíváme hlavně čerstvé bylinky ve formě osvěžujících nápojů připravovaných za studena, čerstvých zeleninových a ovocných šťáv a také bylin jako koření do jídel. Léto je také obdobím sběru většiny léčivých bylin a jejich dalšího zpracování na sirupy, oleje, masti, octy a sušení na zimu na čaje.

Pro letní nápoje za studena se hodí čerstvé bylinky a drobné ovoce: maliník – listy i plody, zajímavou chuť má nápoj z malin s několika lístky bazalky, jahodník lesní či měsíční – listy i plody, listy a květy kontryhele, listy meduňky, květy černého bezu a květy lípy, květy měsíčku, malé množství listů máty vonné či kadeřavé (nikoliv peprné), listy a plody rakytníku, plody borůvek, černých jeřabin – aronie nebo rybízu. Nápoje si připravíme snadno rozmixováním čerstvých bylin či ovoce spolu s troškou čisté vody. Necháme louhovat 10 -30 minut a scedíme, doplníme další vodou podle potřeby a dosladíme medem, hroznovým cukrem či bylinným sirupem, podle chuti dochutíme citrónem. Nápoje lze připravovat i neslazené zeleninové v následujících kombinacích: salátová okurka + kopr, okurka + lístek máty, maliník listy + kopřivy, listy čerstvého fenyklu a další.

Tyto osvěžující nápoje pijeme v teplém počasí a mohou nám pomoci při těhotenských nevolnostech a nechutenství.

Další variantou jsou bylinné sirupy připravované z květů pampelišek, černého bezu, sedmikrásek, fialek, mateřídoušky, popence, listů máty, meduňky a dalších. Tyto sirupy z jarních a letních bylin uchováváme i na zimu a přidáváme do čajů nebo do vody. Chutnají zejména dětem a pomáhají proti kašli, nadýmání a dalším potížím. V létě si snadno připravíme i květinovou vodu – nápoj pro víly. Čistou vodu k pití můžeme ovonět květy černého bezu, lípy, měsíčku, růže, levandule či mateřídoušky, které vložíme do skleněné nádoby s vodou a necháme je vodu prozářit svým blahodárným působením.

4. Na svých setkáních lidem ukazujete postupy, jak si z bylinek vyrobit nejrůznější produkty. Čím doporučujete mazat těhotenské bříško jako prevenci proti striím? Mohou si ženy doma vyrobit vlastní bylinkovou a funkční mast? 

Hojivou mastičku si doma snadno vyrobí každý z bylinek ze zahrady, nebo s použitím kvalitních éterických olejíčků z levandule. Základ masti je dobrý z bambuckého másla, které se snadno rozehřeje ve vodní lázni ve skleničce. Pak přidáme stejné množství olejového macerátu (bylinky vyluhované v kvalitním rostlinném oleji) z levandule, měsíčku, třezalky, konopí či rakytníku a malý kousek včelího vosku. Vše za tepla rozmícháme do rozpuštění, nalijeme do dózy a necháme ztuhnout v lednici do druhého dne.

Začátek léta je ideální na sběr svatojánských bylin, jako je právě třezalka. Osvědčila se mi jako olejíček právě na strie, ale i pro masáže hráze před porodem a hojení jizev po porodu. Dalšími velmi hojivými rostlinnými oleji lisovanými ze semen za studena jsou konopný, rakytníkový a šípkový olej. Recepty na výrobu masážních olejíčků a mastí najdete v mých knihách.

Nejjednodušší mast lze vyrobit přidáním 1 kapky éterického levandulového oleje do bambuckého másla.

5. V souvislosti s porodem a jeho vyvoláním se hojně doporučuje maliník. Poradíte nám neúčinnější způsob jeho přípravy?

U maliníku všichni obvykle znají jen sušené listy na čaj, ten je ale výborný i z listů čerstvých. V horku je dokonce ani nevařím, ale jen rozmixuji s vodou na čaj za studena, do nějž přidávám někdy i čerstvé plody a další bylinky jako třeba meduňku. Listy k sušení se také předem fermentují – podobně jako pravé čaje černé. Zabalíme je do vlhké látkové utěrky a pak do igelitu a zatížíme prkýnkem, necháme zavadnout 24 – 48h, až se zapaří a ztmavnou a pak je teprve dosušíme. Zvýrazní se tím chuť i působení obsažených tříslovin.

6. Jak si mohou ženy pomoci v péči o poporodní poranění či jizvu po porodu císařským řezem? Co se vše dá v tomto směru udělat, pokud chceme sáhnout po bylinkách?

Jizvy ošetřujeme stejně jako strie, jak jsem psala výše, kromě levandulového éterického oleje, třezalkového, měsíčkového a rakytníkového olejového macerátu, zde výborně pomáhá olej lisovaný z šípkových semen, nebo těch konopných. Všechny jizvy je třeba jemně masírovat při mazání olejem či mastí, aby se poškozená tkáň postupně obnovila.

7. Co se týče kojení, podělíte se s námi o názvy bylin, které mohou pomoci s navýšením laktace nebo naopak s jejím zastavením? Máte s nimi přímo i pozitivní zkušenosti?

Sama jsem své tři děti kojila dohromady asi 5 let, nejmladší dcerku dva roky, zkušeností mám proto hodně. Vzpomínám na toto období krásného propojení s dětmi, ale někdy jsem také měla vlčí hlady … chutě na sladké, bolestivá prsa a bezesné noci, to k tomu prostě také patří.

Bylinky pro podporu kojení a tvorby mateřského mléka jsou následující: anýz, fenykl, kopr, kmín, koriandr, černucha, jetel, vojtěška a pískavice (čaj i naklíčená semínka), konopná semínka loupaná a olej z konopí, kopřiva, len semínko, hořec žlutý, amarantový olej, aloisie a sporýš lékařský, mateřídouška, mateří kašička.

Je také třeba dodržovat dostatečný pitný režim. Při výjimečném příležitostném pití alkoholu by neměla kojící matka kojit nejméně dvě hodiny po jeho požití. Kojenci vadí i minimální obsah alkoholu v mateřském mléce a může pak odmítat pít.

Popraskané bradavky hojí vlastní mateřské mléko, mast z měsíčku nebo jeho tinktura, levandulový olej, rakytníkový olej, obklad z odvaru kořene bodláku štětky. Používáme je vždy po kojení a před dalším kojením omýváme, aby se kojenci nedostal olej či mast do úst. Při kojení se obecně nemají používat neředěné éterické oleje na pokožku prsou.

Také je dobré jíst dostatek semínek a oříšků a olejů z nich bohatých na vápník a hořčík. Mandle, chalva sezamová a kvalitní oleje lisované za studena jako olej olivový, slunečnicový, dýňový, sezamový, ořechový a další jsou také vhodným doplňkem minerálů ve stravě. Lžička oleje ráno a večer pomáhá i proti zácpě a dýňový olej obsahující zinek působí proti padání vlasů po porodu a na kožní potíže.

Pro ukončení kojení je možné použít následující doporučení: Obklady prsou z nálevu ze šalvěje, máty peprné, petržele či česneku a pití šalvějového čaje.

8. Jsou i nějaké léčivky, kterými se dá doma pomoci při mastitidě (zánětu prsu) postihující právě kojící maminky?

Při mastitidě prsou mně osobně pomáhala rada od laktační poradkyně. Pokud to jde, je lepší kojit častěji, ale krátce. Těsně před kojením je vhodné prsa nahřívat žínkou a jemně masírovat zatuhlá místa, i když je to bolestivé. Pomůže to ale kanálky uvolnit a zprůchodnit a úlevu přináší i následné kojení.

Bolestivá prsa pak po kojení chladíme pomocí obkladů z vody s 1 kapkou éterického oleje z levandule, pelargonie – geránia, růže a fenyklu. Účinné jsou také tvarohové či zelné obklady, vnitřně homeopatika – ty volíme vždy v závislosti na individuálních příznacích.

Naše babičky znaly obklady z listů zelí, které podobně jako levandule chladí při všech horkých stavech. Chladivý obklad ze zelného listu při bolestivých prsou u kojících žen si při retenci mléka vyrobíme snadno: používáme vždy vychlazený list zelí, kapusty či salátu. Po kojení přiložíme list na bolavý prs (má ideální miskovitý tvar) můžeme ho nechat i v podprsence tak dlouho, než opět zteplá a vytáhne horkost. Vhodné je připravit si do lednice předem dva listy, abychom měli na střídání. Listy před aplikací ještě trochu rozklepeme paličkou na maso, aby změkly. Při vysoké horečce či při pochybnostech se raději poraďte telefonicky ještě s laktační poradkyní či homeopatem.

9. V souvislosti s kojením se zeptám ještě na echinaceu, kde se informace rozcházejí. Podle některých zdrojů je při kojení kontraindikována, jiné ji vyloženě doporučují např. při výše zmíněné mastitidě (první den při vyšších dávkách, pak už v obvyklých dle tělesné hmotnosti). Jaký na tohle máte, prosím, názor?

Echinaceu sama užívám při nachlazení, chřipce a pocitu, že na mě něco leze. Ale ne dlouhodobě, jen akutně či pro prevenci. Pro dlouhodobější užívání a posílení imunity je určitě lepší rakytník a hlíva ústřičná formou kapslí, čajů, pro děti ve fromě sirupů. Při kojení bych se echinacey nebála, při krátkodobém akutním užití by neměla vadit.

10. Máte ještě nějaké další oblíbené bylinky, které jsou v období těhotenství i po porodu vhodné, ještě na ně nepřišla řeč, a stojí za zmínku? 

Napadá mě třeba zázračné lněné semínko. Pravidelné pití odvaru ze lněného semínka v druhé polovině těhotenství je velmi prospěšné pro hladký průběh těhotenství a porodu. Slizovité látky se ze lnu uvolňují a dodávají pružnost pánevním vazům pro úspěšný průběh těhotenství a porodu, příznivě upravují sliznici střeva a stolici (při zácpě), po porodu přispívají k nastartování tvorby mléka. Používání lněného odvaru v těhotenství je jednoduchý a léty osvědčený recept s velkým efektem pro prvorodičky i vícenásobné maminky. Samotný odvar však moc nechutná, lze ho přidávat do obilných kaší, pečiva, polévek nebo do jogurtu.

Čaj (odvar) ze lněného semene jako šetrné projímadlo pro děti a pro těhotné matky si vyrobíte snadno: 2 lžičky rozdrcených semen zalijete vroucí vodou nebo povaříte krátce v hrnku vody a necháte stát 10 minut. Přecedíte a pijete vlažné 2 – 3 šálky denně, nejlépe 1 šálek ráno a 1 večer od druhé poloviny těhotenství až do porodu. Pomáhá také při průjmu – to žvýkáme celá semínka lnu. Váží na sebe vodu, a tak ji odnímají stolici.

Existují i byliny a potraviny pomáhající po porodu a podporující úspěšné kojení. Po porodu pijeme čaj z kontryhele pro rychlejší zatažení dělohy – doporučuji 2 šálky denně asi 10 dní. Čaj z lněného semínka působí proti zácpě. Pro úspěšný začátek kojení pijeme nejlépe večer.

Třezalkový a měsíčkový olej pomáhá při zevním použití na hojení šití po porodu i k ošetření hemoroidů. Vhodné je také chlazení ledem a vhodná homeopatika užívaná vnitřně. Na hemoroidy při kojení není vhodné používat čípky z lékárny, protože stahují cévy, jírovec – kaštan koňský – používáme spíše než jako tinkturu raději ve formě homeopatického léku s názvem Aesculus Hippocastanum (pro úspěšné použití je však nezbytně nutné, aby u vás lék byl nejdříve indikovaný svými příznaky, které má popsané v materii medice).

Není nutné, aby kojící maminka jedla za dva. Pro úspěšné kojení je ale třeba dodržovat dostatečný pitný režim. Strava by měla být nejlépe kvalitní, čerstvá, lokální a bio, v tom nám právě domácí bylinky a plody pomáhají. Zdravé stravovací návyky pak můžeme už při kojení předávat svým dětem pro jejich budoucí zdraví.

11. A na závěr se zeptám – pokud je někdo, kdo se na vlastní sběr bylin z různých důvodů necítí a raději by si je pořídil k následnému zpracování již nasušené a kvalitně předpřipravené, doporučíte z vlastní dobré zkušenosti nějaký obchod?

Ano, mohu doporučit tyto dva:

www.bababylinka.cz

www.bylinarstvikindl.cz

Mnohokrát Vám děkuji za rozhovor! 🙂