Přečtěte si tyto důležité informace předtím, než začnete případy číst
Praktické případy je to jediné, na čem lze ukázat potenciál klasické homeopatie ze všeho nejlépe.
Do této sekce pro vás vybírám ty, které ukazují efekt klasické homeopatie v různých patologických situacích. Chci vám na nich představit, jakým způsobem homeopat při výběru léku přemýšlí, postupuje, které informace ho ke správnému léku navádí, jak hodnotí jednotlivé individuální reakce, a také to, že:
- ke každému člověku je v homeopatii třeba přistupovat individuálně a nahlížet na něj jako na jedinečnou bytost se vším všudy. Homeopat v celém procesu výběru léku tedy bere v úvahu naši fyzickou a duševní stránku i vše ostatní, co má na náš organismus výrazně pozitivní či negativní vliv. Každý se zkrátka projevujeme úplně jinak, ať už ve stavu zdraví i nemoci. S ohledem na výše uvedené se z homeopatie stává úžasně kreativní obor
- homeopat nediagnostikuje nemoc (pokud tedy není zároveň lékař příslušného oboru), ale pracuje již s předem stanovenou diagnózou, kterou si s sebou k němu kdokoli přináší
- neexistují osvědčené indikace homeopatických léků u různých diagnóz, které by bylo možné doporučovat jako všeobecně platné pro nás pro všechny. Jinými slovy v homeopatii neexistuje jeden nejlepší lék na konkrétní diagnózu, ale vždy jeden nejlepší lék pro každého z nás zvlášť – jinými slovy to znamená, že lék, který zabral vašemu známému či kamarádce u nějakého problému, u vás u toho stejného nemusí mít vůbec žádný efekt, protože můžete potřebovat na základě vašich individuálních symptomů lék zcela odlišný. Tím se homeopatie významně odlišuje od konvenční medicíny, kde jsou léky předepisovány primárně podle lékařské diagnózy
- k výběru správného homeopatického léku předchází mnohdy skutečně mravenční detektivní práce při pátrání po individuálních symptomech. Právě ty jsou ale tím jediným pomyslným kompasem, který nás k nalezení similima (tedy správného homeopatického léku) spolehlivě dovede, má potenciál ozdravit organismus po všech stránkách a navrátit jej do rovnovážného stavu, tedy zdraví
- výběr potence (ředění) léku je v homeopatii vždy až druhotným krokem. Tím nejdůležitějším je vybrat z celé škály homeopatických léků ten správný a až poté podle pravidel homeopatické vědy volit stupeň jeho ředění, které se řídí svými pravidly
- pokud se ztotožníte s jakýmikoli problémy či symptomy v případech uvedených, zcela jistě svévolně neužívejte sami homeopatické léky, ale svěřte se do rukou klasického homeopata, aby zvolil lék individuálně pro vás, dohlížel i na případnou reakci a podle pravidel klasické homeopatie ji také vyhodnotil a navrhnul další postup. Pokud ještě žádného nemáte, nejspolehlivějším kompasem zase pro vás budou spokojené reference a doporučení ostatních, kteří s někým mají zase svojí osobní zkušenost
- v homeopatii se prognóza stanovuje na základě jiných měřítek, než je tomu v konvenční medicíně. Neznamená to, že by diagnóza jako taková nehrála svoji roli (protože tomu tak není), nicméně celkovou prognózu nejvíce ovlivňuje naše tzv. úroveň zdraví. O této problematice se můžete dočíst v knize od Prof. George Vithoulkase s názvem Levels of Health (v českém překladu vyšla pod názvem Úrovně zdraví)
- ke každému zaznamenanému symptomu, který homeopat během podrobné vstupní konzultace trvající zhruba jednu hodinu, zjistí, se pojí i jeho intenzita neboli stupeň, který se vždy píše do závorky za příslušný příznak zvlášť. Co jednotlivé stupně znamenají? *
- stupeň 1 – symptomy, které jsou velmi jasné a s větší intenzitou, přesto vyjádřené po dotazování
- stupeň 2 – symptomy velice jasné, středně intenzivní a spontánně vyjádřené
- stupeň 3 – symptomy nejjasnější, s velikou intenzitou a vyjádřené zcela spontánně, aniž by bylo třeba na ně cílit jakékoliv dotazy
* VITHOULKAS, G. Homeopatická věda. Praha: Alternativa, 1997. ISBN 80-85993-35-X, s. 196