Když je fyzické zdraví odrazem duševního stavu

Úvodní foto: Ondra Vala / www.ondravala.cz

Na tom, že každý z nás má mimo fyzické tělo také nehmotnou duši a emoce, se shodneme. Na tom, že jsou to spojené nádoby, snad také. Přesto názor, že psychika ovlivňuje naše zdraví, nebyl ještě donedávné doby oficiálně akceptován. Hahnemann, zakladatel homeopatie, připouštěl stres jako faktor ovlivňující naše zdraví už ve své době před více než 200 lety. Za jeho života to ale byla myšlenka přímo kacířská!

Existují sice nemoci, u kterých se vliv stresu na jejich rozvoj či zhoršení připouští více než u jiných, kupříkladu takové žaludeční vředy či nespavost, ale psychický stres a emoce mohou ovlivnit mnohem více patologií v závislosti na tom, k čemu konkrétně jsme my citliví a jaké si neseme individuální genetické predispozice.

Naše tělo není stroj

K tomu, abychom definovali stav zdraví, nesmíme pohlížet na člověka jenom jako na rozbité auto, u kterého stačí vyměnit jednu součástku, aniž by to mělo vliv na funkci ostatních částí. Říká se sice, že tělo je stroj, který bude fungovat v závislosti na tom, jaké palivo do něj nalijeme. Problém ale je, že z valné většiny se správná potrava řeší pouze ve vztahu k fyzickému tělu. Tam máme velmi dobře zmapované, které živiny, vitamíny či minerály a stopové prvky mu dodat, aby nám sloužilo co nejlépe a nejdéle. 

Jenomže my nejsme pouze fyzická schránka s jednotlivými orgánovými soustavami, ale máme ještě jednu velice podstatnou součást – duši. A i tu je třeba “nakrmit”, starat se o ni. Právě péče o tuto část našeho já ale velmi pokulhává za tou fyzickou, potažmo i mentální. Na té jsme totiž zase přehlceni všudypřítomnými informacemi kolem nás. Není proto divu, že emočních problémů neustále přibývá (úzkosti, deprese, strachy, paniky apod.).

Co to znamená být zdravý

Když duši vezmeme v úvahu jako jednu z našich neoddělitelných součástí a uvědomíme si, že i ona hraje roli v rozvoji zdravotních problémů, dostáváme se k tzv. celostnímu, chcete – li holistickému přístupu ke zdraví a nemoci. 

A přestože si emoční a mentální rovinu jen těžko osaháme, protože je pouhým okem neviditelná, je nedílnou součástí každého z nás, ať už s našimi pocity či myšlenkami pracujeme vědomě či nikoliv. Právě takto homeopatie člověka vnímá a podává na lidské zdraví diametrálně odlišný pohled, než jsme běžně zvyklí.

Homeopatie na nás nepohlíží pouze jako na fyzickou schránku, ale při hledání individuálního léku bere v úvahu také rovinu emoční (pocity) a mentální (myšlenky). Všechny tyto tři roviny spolu utváří jeden celek a z toho důvodu najdete u jednotlivých homeopatických léků v materiích medikách popsané nejen projevy symptomů na úrovni fyzické, ale také emoční a mentální. (1)

M – mentální rovina
E- emoční rovina
F – fyzická rovina

Jak v těle vzniká nemoc

Našemu fyzickému, emočnímu i mentálnímu tělu (tedy všem našim úrovním, které spolu dohromady tvoří jednu lidskou bytost) je nadřazena tzv. vitální síla, jinými slovy obranný mechanismus, který ihned reaguje na pozitivní i negativní stimuly. „Není však omezen pouze na fyzické procesy, se kterými jsou tak dobře obeznámeni fyziologové: na imunitní systém, retikuloendotelovou soustavu, systém žláz s vnitřní sekrecí, sympatický a parasympatický nervový systém nebo jiné mechanismy. Ty zajisté představují důležité funkce obranného mechanismu na fyzické rovině, nejsou však jedinou úrovní jeho fungování. Jak víme, obranný mechanismus funguje i na úrovni emocionální a mentální, a to velmi systematicky a uspořádaně. Pracuje jako jeden integrovaný celek a vždy brání organismus tím nejlepším možným způsobem.” (2)

Obranný mechanismus pak ovládá veškeré pochody v těle, které máme na materiální úrovni téměř dokonale zmapované. Pokud je tato vitální (životní) síla v rovnováze, jsme zdraví. V případě, že se setkáme s jakýmkoliv druhem stresu, ke kterému jsme citliví (ať už v podobě mentální námahy, pracovního stresu, očkování, přehřátí, podchlazení, ztráty tekutin, opuštění atd.), vitální síla se dostane ze stavu tzv. senzitivní rovnováhy a začne produkovat symptomy nemoci v závislosti na tom, k jakým druhům problémů máme genetické predispozice. 

Proto také nereagujeme na stejné druhy stresů totožným způsobem a různé stimuly mohou být spouštěčem celé škály nemocí od atopického ekzému přes astma až po nespavost. Každý jsme zkrátka jiný a jsme jen lidé, kteří mají svá individuální citlivá místa, odlišnou citlivost k vnějším vlivům a koneckonců se lišíme i genetickými vlohami, se kterými se rodíme na svět jako naprosto unikátní bytosti. 

Pokud se náš obranný mechanismus dostane do nerovnováhy, onemocníme a objeví se u nás zcela unikátní příznaky nemoci, které náš obranný mechanismus „rozkládá“ na naše jednotlivé úrovně (mentální, emoční nebo fyzickou). Objeví se tedy např. situace, kdy se v mentální rovině začne projevovat nesoustředěnost, v emoční úzkosti, ve fyzické potíže s dýcháním. Neplatí však, že mentálně-emoční symptomy najdeme úplně v každém případu. Jsou lidé, u kterých problémy zasahují primárně pouze jednu z těchto rovin. Můžeme se poté setkat např. se situací, kdy někdo trpí silnými bolestmi kloubů, ale na duševní úrovni je zcela zdravý. Proto také nelze ve 100 % případů jednoznačně tvrdit, že jsou všechny problémy primárně spjaté s psychikou. 

Když příčina fyzické problému leží v psychice + 2 případy z praxe

Somatizace (“zhmotnění) psychického stavu se může projevit u každého jinak. Existují případy, kdy jsou fyzické problémy velmi úzce s psychikou spojené a jejich příčina leží právě tady. Případem budiž tyto 2 případy mladých žen:

1. Ekzém kvůli vztahovým problémům a zklamání v lásce

Toto je ukázka toho, jak mohou vztahy ovlivňovat naše zdraví. Jedná se o 32 letou ženu, které jsem dala Natrum muriaticum (kvůli předchozímu zklamání v lásce a dalším symptomům tohoto léku, které v případu byly přítomné).

3 dny po podání se jí ekzém poprvé po několika měsících zcela ztratil. U takové reakce je možno předčasně jásat, že chronický problém konečně zmizel i po jednorázové dávce homeopatického léku, ale zároveň je třeba mít se na pozoru, protože pokud se problém zlepší ihned bez počátečního zhoršení v prvních dnech či hodinách po podání, je to většinou reakce na tzv. částečně podobný lék – tedy ten, který není úplně přesný, ale je mu velmi blízko, proto na něj organismus zareaguje, byť jen krátce a povrchově.

Případ jsem tedy probrala celý znovu a vzala v potaz přesný vliv, jaký na ni vztah měl. Po tomto léku se ekzém konečně zlepšil i dlouhodobě (aktuálně jsou to 2 měsíce, kdy se ekzém postupně ztrácí – je už téměř úplně pryč, aniž by bylo třeba dělat jej lokálně čímkoliv mazat).

2. Bolest zad z potlačeného vzteku

Toto je případ mé kamarádky, který ještě podrobněji zpracovaný najdete tady. 

Je na něm vidět, jak se somatizace psychického problému může projevit opravdu rychle, a jak důležitý vliv může někdy psychika na rozvoj tělesného problému mít.

Jednu noc se u ní objevila bolest nosohltanu, únava a obrovská bolest zad, kvůli které byla “vyřazena z provozu” a konvenční lék proti bolesti jí přinášel jen nepatrnou úlevu asi na hodinu.

Podle obecných příznaků, které měla (jako byla bolest zad i nohou, únava či bolest nosohltanu), ale nebyly v případu žádné symptomy, podle kterých by se dal lék spolehlivě vybrat. Protože ale vím, že tehdy prožívala poměrně dost stresové období v osobním životě, zeptala jsem se jí, co se s ní přesně dělo předtím, než se ta velká bolest zad objevila. „Hani, cítila jsem vztek, takovej, že jsem vzteky ani nespala a bušilo mi úplně srdce“, odpověděla.

Dostaly jsme se k tomu, že vztek v sobě POTLAČUJE už dost dlouhou dobu a téhle noci to vygradovalo. Jsou jenom dva léky v homeopatii, pro které je potlačení vzteku typické jako to, co předchází rozvoji potíží – Colocynthis a Staphysagria. 

Staphysagria je dokonce lék, který je jedním lékem z celkových 6, který je v repertoriu v rubrice „palpitace ze vzteku“ a bolesti zad jsou v Boerickově materii medice u ní napsané kurzívou, tzn., že jsou pro ni klíčovým symptomem.

To, co se stalo po Staphysagrii 200C, bylo úplně neuvěřitelné a přestože jsem to zažila už mnohokrát, nepřestane mě to udivovat. Když jsem k ní ten den před půlnocí přijela s lékem, seděla v županu na židli a kývala se bolestí zad ze strany na stranu a bylo na ní vidět, že je jí to hodně bolí. Asi minutu po Staphysagrii jsem si všimla, že se přestala kývat a po dalších 5 mi řekla, že se jí to zdá lepší, ale že nohy bolí pořád hodně.

Za hodinu mi psala, že je úplně bez bolesti zad a zlepšuje se už i bolest nohou. Do rána byla o 90% lepší ve všech ohledech.

Nezapomínejte tedy správně krmit i svoje emoce.

Nejlépe něčím, co jim zaručuje dlouhodobý a pravidelný příjem prospěšných látek! 🙂

S láskou

H. 

(1) VITHOULKAS, G. A New Model for Health and Disease. Athens: International Academy of Classical Homepathy, 2008. ISBN 1-55643-087-6, s. 54. 

(2) VITHOULKAS, G. Homeopatická věda. Praha: Alternativa, 1997. ISBN 80-85993- 35-X, s. 74. 

Máte nejasnosti i v dalších otázkách v homeopatii? Pak je tato kniha přesně pro vás!