Jak se studuje klasická homeopatie na řeckém Alonissosu

Hippokrates, ten známý pán řecké historie, prý jako první formuloval základní myšlenku homeopatie. Tedy, že nemoci se mohou léčit na základě principu „podobné podobným“. Pro mě je Řecko takovým magickým místem. Letos, když jsme sem opět jeli do školy na homeopatický kurz, mi přišlo, jako bych se vracela někam, kde se cítím skoro jako doma.

Právě Alonissos si totiž každý homeopat zamiluje nejen kvůli atmosféře homeopatie, která je cítit všude kolem, ale také kvůli tomu, jak to na ostrově vypadá, jací lidé tam žijí a jak čistou přírodu tady můžete vidět. Alonissos je jedním z ostrovů Severních Sporad, který není typickým cílem návštěvníků Řecka, takže tu můžete poznat ten pravý řecký (zpomalený) život (kdy máte na všechno času dost) se vším všudy. Ostrov vás svou atmosférou donutí zpomalit a zmírnit životní tempo (a vypnout telefon) :). Podle mě podlehnou i ti velmi odolní jedinci s duší workoholika.

Turismus se tady začíná rozvíjet až v posledních letech, což je pro místní obyvatele určitě dobře, ostatně z cestovního ruchu jim plynou peníze na živobytí. Já jen doufám, že si Alonissos uchová tu nekomerční atmosféru, kterou tady na velké většině míst můžete zažít, co nejdéle. A dovolím si na úvod i malou prosbu – pokud se sem někdy vydáte, zacházejte se vším jako v bavlnce (vyhazujte odpadky do koše a tak : ). Byla by škoda si poničit něco tak hezkého, co bylo v roce 1992 vyhlášeno prvním mořským parkem a žijí tady mimo delfínů i tuleni. Na delfíny jsem se letos těšila jako malá holka (hold já a moje láska ke zvířatům se opět projevila na plné obrátky). Pár z nich jich skákalo kolem lodi, když jsme se první den na Alonissos blížili, jako na přivítanou. To moje vnitřní dítě hluboce zajásalo!

Ptáte se, proč jezdíme homeopatii studovat právě sem?

Na tuhle otázku existuje jednoduchá odpověď. Chodíme tu do školy, kterou tu vede sám Prof. Vithoulkas, homeopat známý po celém světě, který za svůj život díky této metodě zlepšil zdraví a životy několika desítkám tisícům lidí. A vyučuje tu klasickou homeopatii, přesně tu, kterou před více než 200 lety v Německu Hahnemann založil. Bez jakýchkoli úprav, zjednodušení či zkratkovitých povrchových řešení. Je mi obrovskou inspirací.

Před 2 roky se nám poštěstilo udělat přímo s ním rozhovor o homeopatii, koho z vás zajímá, podívejte přímo do tohohle odkazu.

Je to tu úžasné, sjíždí se sem homeopaté z celého světa a mě vždycky zahřeje na srdci, když slyším, jak se v některých zemích homeopatii daří třeba i do té míry, že se stane oficiální samostatně akreditovanou profesí nebo se začne vyučovat na lékařských fakultách.

Ve škole na dvorku letos Petr našel dehydrovaného psa, jakoby si tam snad přišel pro pomoc. Byla neskutečná vedra, prý největší za 10 let. On nehnutě ležel, mělce dýchal a zvracel krev. Sice nám „kvůli němu“ utekla přednáška ve škole, ale za ten dobrý skutek a zachráněný život to stálo. Vypil dva litry vody, dostal homeopatický lék a asi za půl hodiny už zase chodil. Vzít ho k veterináři do ordinace bylo na Alonissosu pasé, protože tam jednoduše žádný nebyl. Takže jsme si museli poradit jinak. Pár hodin přes obědovou pauzu jsme ho měli u sebe. Když jsme ho pak s sebou brali zase do školy, potkali jsme jeho majitelku, která už ho hledala. Jak mě se ulevilo! Nevím totiž, co bychom s ním pak před odjezdem dělali. Byli jsme se na něj za pár dnů poté ještě podívat a jen si tak spokojeně pochrupoval doma na zahradě.

Co dalšího tu ještě můžete zažít?

Přestože je Alonissos malý ostrov a žije tu kolem 3000 lidí, dá se tady dělat celá řada věcí, byť byste tu byli „jen“ na dovolené. Třeba:

1. Pozorovat západy slunce

Alonissos je malý ostrov celý obklopený ze všech stran jen mořem. A když si sednete na vyhlídku a slyšíte u něho cinkání zvonečků místních koz, dodá to všemu takovou tu atmosféru, která se vám dostane pod kůži a jen tak na ni nezapomenete.

2. Jít na procházku s místní bylinkářkou

Na ostrově žije skoro 20 let jedna bylinkářka. Přivedla ji sem její láska, kterou tu během pár dnů dovolené potkala. Pořádá procházky po ostrově a ukazuje lidem, co kde roste, kvete a voní. Já s ní strávila krásné tři hodiny a přestože jsem měla chodidla od puchýřů (já ti to říkal, ať si vezmeš do těch bot ponožky!), nohy poštípané od komárů (nechoďte na ni v kraťasech), byl to pro mě opravdu zážitek. Viděla jsem spoustu bylinek, které tady divoce rostou, třeba oregáno, tymián nebo rozmarýn. Ten prý pomáhá na paměť a přivoněním k němu se vám vybaví něco, co máte na jazyku, ale nemůžete si to vybavit (ideální bylina pro nás zapomětlivce, co věčně něco nemůžeme najít). Potkaly jsme i bambus, divokou cibuli, která je sice jedlá, ale jen jednou, i karobové lusky chutnající jako čokoláda přímo utržená ze stromu. Narazily jsme i na hada, který se vyhříval na slunci a u něj mi vyprávěla historku o tom, jak vznikl známý znak lékařů a farmaceutů – tedy had obtočený kolem holi řeckého boha lékařství Asklépia. Po cestě mi ještě dala ochutnat něco, co je pro mě skvělou inspirací a moc mi to chutnalo. Čistou vodu v lahvi, ve které se louhovala bazalka a kousek citronu.

3. Užívat si výborného řeckého jídla

Jídlo Řekové opravdu umí. Od salátů s feta sýrem až po jejich dezerty, díky kterým mám takový pocit, že se mi malinko scvrkly kalhoty.

4. Chodit se koupat

Uznávám, tohle moc originální ani překvapivý tip není. Najdete tady však pláže, kde nepotkáte ani živáčka a to se do pohodové dovolené počítá.

5. Procházet se po Old Village

Tahle část ostrova byla v roce 1965 zničená zemětřesením a pak byla nově vystavěna a opravena. Je tedy cílená spíše na turisty, takže tady najdete restaurace, útulné kavárničky, bary nebo obchody se suvenýry. Hraje to tu všemi barvami a hlavně večer a v noci je to tu nádherné.

Právě v Old Village najdete i takovou nenápadně zastrčenou kapličku. V ní jsme si letos rituálně s kamarádkou zapálily svíčky a něco si u toho přály. Kdoví, jestli se to takhle dělat „má“. Ale co na tom sejde. Hlavně, aby se nám přání vyplnila! 🙂