Chronické cystitidy se dá nadobro zbavit aneb má vlastní zkušenost

“Zhubněte 15 kg během 2 týdnů s naším 100% přírodním produktem.” 

“Po pár dnech je moje pleť díky tomuto přípravku zcela bez vrásek i v 70 letech.”

Znáte tyhle reklamní slogany, které z nás, jak se tak lidově říká, dělají akorát tak blbce?

Já chtěla původně tenhle článek nazvat “Jak mě homeopatie během 10 dnů zbavila chronické cystitidy (zánětu močového měchýře)”, ale pak jsem si to přesně z tohohle důvodu rozmyslela. I když jeden podstatný rozdíl tam je. Já bych totiž nekecala.

Před více než 2 lety jsem zažívala pro mě dost stresující období rozchodu. A právě v té době se u mě začaly objevovat opakované záněty močových cest. Kdo to alespoň jednou v životě zažil, ví, jak takové probdělé noci, kdy je záchod váš nejlepší kámoš, vypadají.

Homeopatie mi sice pomáhala zvládnout vždycky ten jeden aktuální zánět, ale ten pocit nutkání, kdy se vám chce čůrat 24 hodin denně 7 dní v týdnu, se po ní nezlepšil ani o píď. “Mně z toho fakt už hrábne”, řekla jsem si (nejen) pro sebe snad milionkrát. Jeden urolog mě ujistil v tom, že tam mám krásný chronický zánět. Diagnózu jsem měla no. Jenže co s tím, když nechcete jíst antibiotika jako bonbony, že.

Věděla jsem moc dobře, že s tímhle problémem si homeopatie musí umět poradit. Jenže se pořád nedařilo najít ten správný lék. Víra v homeopatii mi byla úplně k prdu. Stejně jako všechny ty hektolitry bylinkových urologických čajů, ve které jsem mimochodem věřila taky.

“To je jasný, to máš z toho rozchodu. Tyhle problémy přece se vztahama souvisí”, slýchala jsem okolo sebe.

“Hm, díky, to vím taky. Jenže co s tím mám asi tak dělat? Psychicky jsem už dávno v pohodě a na záchodě už jsem skoro vyseděla ďolík.”

Zkrátím to. Nepomáhalo mi zkrátka vůbec nic.

A že jsem si dávala záležet. Pak už jsem došla tak daleko, že jsem ty cukrové kuličky cucala přímo s rituálním těšením se, jak mému tělu lahodí a imunitní systém v boji se zánětem podporují.

Po pár homeopatických lécích se to sice trochu zlepšilo, ale nebylo to nic, co by se od toho skutečně správného léku dalo čekat. Navíc ono nejde jen o to, aby se po léku nějaké problémy trochu zlepšily. To může být klidně zásluhou placebo efektu. Právě ten může totiž pomoci něco zlepšit nebo ovlivnit to, že nemoc prožíváme lépe. Vliv správného homeopatického léku (similima) na organismus je úplně jiný. Hluboký a hlavně trvalý.

Brala jsem si již několikátý lék v řadě s tím, že už mi nepomůže snad ani svěcená voda.  Měla jsem v sobě pocit zklamání z toho, že jako správná kovářova kobyla chodím bosa a pěkně si tak vnitřně zkuhrám.

A ejhle! Po tomhle léku se děly věci. Stalo se přesně to, co se po správném léku stát má. Prožila jsem si mírné počáteční zhoršení, byla jsem dva dny víc unavená a taková … zkrátka na ránu. : ) Potom se ale i jako mávnutím proutku zlepšil ten chronický zánět, co mi dva roky lebedil v močových cestách. Během 10 dnů po něm nebylo ani památky.

Bez jakýchkoli jiných léků, doplňků, terapií nebo protizánětlivých stravovacích opatření.

To byla taková úleva! “Jen” to zkrátka chtělo ten správný lék. Navíc se mi zlepšily i další věci. Bylo mi po léku skvěle i celkově, co se týče psychiky, mám dodnes lepší soustředění a paměť. I celkově se cítím mnohem více vyrovnanější a spokojenější bez ohledu na okolnosti.

A jaká úleva to byla pro moji pojišťovnu. Vysosala jsem z ní jen jedno urologické vyšetření, abych věděla, co že se mi to vlastně v tom mém těle děje. Zbytek šel z mojí kapsy. Moc mě to ale nezruinovalo, ne nadarmo se totiž o homeopatii mluví jako o nejlevnější terapeutické metodě vůbec. Celá ta sranda mě totiž přišla na pár halířů.

Stačilo si vzít pár kuliček z jedné lahvičky s nejmenovaným lékem z mojí lékárničky (název nepíši záměrně, aby někoho nenapadlo brát si ho u podobných problémů taky). Protože co pomohlo mně, u dalšího může být úplně bez efektu. Stejně jako u mě ty špatné léky předtím.

Vaše (už zase zdravá) H.