Arnica montana a Calendula officinalis – jak je od sebe odlišit v případě úrazu

Arnica montana je homeopatický lék vyrobený z prhy chlumní, nazývané též jako Arnika horská. Calendula officinalis pochází zase z měsíčku lékařského. Jsou to léky, které své využití nachází mimo jiné u úrazů. Existují mezi nimi však důležité rozdíly, na základě kterých je možné je od sebe spolehlivě rozlišit.

Kdy sáhnout v případě úrazu po Arnice? 

Jedním z nejznámějších a zároveň také nejnadužívanějších léků je v homeopatii Arnika. Píše se o ní, abychom ji nosili neustále u sebe pro případ jakéhokoliv úrazu či sebemenšího poranění a ihned v takové situaci slupli pár globulí tohoto léku. 

Úvodem je potřeba říci, že se spoustou drobných zranění, jako je modřina či malé odřeniny z venkovních karambolů, si tělo poradí samo i bez jakéhokoliv léku, byť homeopatického. Stačí, když mu jen dáme potřebný čas na úzdravu vlastními mechanismy.

Kdy však Arnika indikována je? 

Arnika nachází své uplatnění u poranění tupým předmětem, kdy dojde k extravazanci krve – tedy úniku krve mimo cévu do okolní tkáně u úrazů, které vzniknou pádem, úderem či například otřesem mozku (v takovém případě je nutné Arniku na základě dalších příznaků odlišit od léků Cicuta virosa nebo Natrum sulphuricum, které tuto indikaci s Arnikou sdílejí).

Jako u každého léku v homeopatii i u Arniky platí, že aby zafungovala, musí být nejdříve u daného člověka indikovaná.  Jde například o situace, kdy následkem mechanického poranění vznikne modřina (protože se poškodí drobné podkožní cévy a dojde k podkožnímu krvácení) a místo je citlivé k sebemenšímu doteku. V takových případech pak Arnika působí v podstatě jako antikoagulant – modřinu “rozpouští”.

Případ Arniky z praxe 

Toto byl případ, kdy Arnika indikována byla a odvedla dobrou práci. Šlo o 3 letou holčičku, které na palec pravé nohy spadla těžká sklenice (tzn. jednalo se o úraz tupým předmětem). Prst byl oteklý, promodralý a ona sama hodně plakala (jindy v takových situacích přestane brečet hned). Druhý den po úrazu (fotka vlevo) se vzbudila se stále oteklým prstem a stěžovala si na bolest, která po podání jednorázové dávky Arniky 1M do hodiny téměř úplně odezněla a další den ráno (fotka vpravo) vypadal prst viditelně lépe, i co se otoku týče.

A kdy sáhnout po léku Calendula officinalis?

Pokud u úrazů dojde k hlubšímu narušení integrity kůže a volnému toku krve, Arnika již indikována není a je potřeba hledat lék jiný. Jedním z nich může být například právě Calendula, která může být indikována u tržných ran, u kterých dojde ke ztrátě tkáně, nebo ran, které hnisají – v tom se liší od Staphysagrie, která je indikována u ran řezných, kde je prominentní bolest, ale ne hnisání.

Calendula se v historii (například v Paříži v roce 1849, kdy zde působil homeopat Jahr) používala u obětí, které trpěly střelnými ranami a díky Calendule jim byly zachráněny končetiny před amputací. 

Calendula je také užitečná u poranění svalů a šlach (kdy je místo ní často podávána Bryonie, protože pro Calendulu i Bryonii je klíčové zhoršení pohybem, či Rhus toxicodendron) nebo v případech zánětů v důsledku mechanického poranění či po ruptuře (natržení) hráze u porodu. 

* Zdroj informací o obrazech léků:

VITHOULKAS, G., 1995. Materia medica Viva, volume 3. Greece, London, Homeopathic Book Publishers, s.529-552. ISBN 0-9522744-85

VITHOULKAS, G., 2008. Materia medica Viva, volume 7, 2. vydání. Greece, Alonissos: International Academy of Classical Homeopathy, s.1447-1456. ISBN960-86163-4-4