Úvodní foto: Ondra Vala / www.ondravala.cz
Možná jste vy sami v článcích či knihách o homeopatii zaznamenali rady spojené s prevencí pomocí homeopatie, ať už se to týkalo porodu, očkování nebo prevence před nějakou nemocí. Plošně bývá doporučováno podávání Arniky před operací či porodem kvůli příslibu lepšího hojení nebo Thujy před očkováním kvůli obavám z nežádoucích účinků.
Lze však homeopatika z principu celé metody užívat preventivně? A může to přinést požadovaný efekt, tedy ochranu a snížení případného negativního dopadu na naše zdraví?
Homeopatie se za více než 200 let své existence roztříštila do různých směrů. Rady spojené s prevencí v homeopatii vychází z tzv. francouzského směru (tzn. předpisů homeopatických léků založených na principech konvenční medicíny). V klasické homeopatii, tedy té, kterou založil Samuel Hahnemann, své opodstatnění nemají. Dokonce ani v zakládající knize homeopatie – Organonu léčebného umění, ve které Hahnemann shrnul zásady své metody, nenajdeme paragraf, ve kterém by Hahnemann preventivní podávání homeopatik doporučoval. Ze samotných paragrafů vyplývá pravý opak.
Na čem je postavená homeopatie
Pro názorné vysvětlení toho, jak si prevence v homeopatii stojí, je třeba uvést základní principy homeopatie. Prvním je princip podobnosti, který říká, že symptomy, které daný homeopatický lék vyvolá u zdravých jedinců, je u nemocých léčí. Druhým je individualizace, což znamená, že na každého člověka je v homeopatii pohlíženo individuálně a každý potřebuje k vyléčení jiný lék i v případě, že se jedná o stejnou diagnózu.
10 lidí s chřipkou bude tedy potřebovat 10 různých homeopatických léků podle individuálních symptomů, kterými se chřipka projevuje. U jednoho člověka bude bolest zasahovat hlavně svaly, výrazný bude pocit tíhy, horečka bude nastupovat pomalu a bude indikováno Gelsemium, další člověk bude mít chřipku s rychlým nástupem horečky, pulzující bolesti překrvené hlavy spolu s chladnými končetinami a uleví mu Belladona.
Jde tedy o velmi jemné odchylky, které musí homeopat sledovat, ať už se jedná o jakýkoliv zdravotní problém. I přesto, že se všichni setkají se stejným stresem (chřipkový virus, vakcinace, operace, porod), každý na něj zareaguje odlišným individuálním vzorcem symptomů, který ale nelze dopředu zjistit a nemůžeme tudíž ani vědět, jaký lék může být potenciálně potřeba podat.
Proč homeopatická prevence tyto pravidla nesplňuje?
Při preventivním podáváním homeopatických léků tedy popíráme oba základní principy homeopatie – podobné se léčí podobným i individualizaci každého z nás. V případě, že budeme užívat např. lék Thuja, aby se zamezilo negativní reakci na očkování, lék není předepsán na základě našeho konkrétního stavu ani zde není splněna podmínka individualizace. Nemůžeme dokonce ani vědět, zda se po očkování potenciálně projeví symptomatologie právě tohoto léku a že ho bude potřeba podat poté.
Může být indikována klidně Calcarea carbonica, Stramonium, Phosphorus, Arsenicum album atp., protože každý z nás na tento zákrok reaguje odlišným způsobem. Nelze dopředu zjistit, jaký stav se po očkování objeví a jak na něj člověk individuálně zareaguje, a to ani z pohledu homeopatie, ani jakýmkoliv lékařským vyšetřením. Je také možné, že nebude potřeba lék žádný a že se tělo s daným zákrokem vyrovná samo.
Možná se ptáte, proč se homeopatika tedy jako prevence doporučují? V homeopatické literatuře je často zmiňován homeopatický lék Arnika ve spojitosti s pooperačními stavy a Thuja zase po očkování, zejména proti neštovicím. Tím jsme nabyli dojmu, že pokud tyto léky mohou daný stav léčit, mohou mu také předcházet. To ale z pohledu klasické homeopatie nedává smysl.
Užívali byste vy sami antidepresiva jako prevenci před depresí, když by váš čekala stresová událost, ale deprese byste neměli? Antiepileptika jako prevenci před případnou epilepsií nebo antihypertenziva jako prevenci před možným vznikem vysokého krevního tlaku, protože máte tyto nemoci v rodině? Určitě ne, protože tyto léky jsou určené až na stavy, kdy se tyto problémy projeví. A stejné je to s léky homeopatickými. K jejich předpisu také potřebujeme nejdříve symptomy. A když je nemáme, není na čem založit předpis homeopatického léku.
Co může stát, když užíváme homeopatika preventivně?
Při preventivním podávání homeopatik může dojít ke třem možným situacím:
– první je ta, že se nestane vůbec nic. Taková situace nastane, pokud ke konkrétnímu léku nejsme citliví, takže nijak nerezonuje s naším organismem. Z toho důvodu je také nesmysl pokoušet se prokázat neúčinnost homeopatických léků jejich „předávkováním“, o což se pokouší zejména skeptici jako důkaz toho, že homeopatie nefunguje. Výsledky takových experimentů nevypovídají nic o účinnosti homeopatie, protože nerespektují základní filozofii metody samotné,
– můžete také prodělat proving. Provingy jsou zkoušky homeopatických léků. Citliví jedinci, kteří je opakovaně užívají, časem vyprodukují ty symptomy, které lék u nemocného člověka léčí. Např. pokud je někdo velmi citlivý ke kávě v surovém stavu, je velká pravděpodobnost, že po jejím užívání v naředěném stavu takový člověk vyvine symptomy, které náleží k obrazu homeopatickému léku, jež je z kávy vyroben (Coffea cruda). Časem tyto symptomy odezní,
– třetí možností je příznivá situace, kdy dotyčný v aktuální době “náhodou” potřebuje jeden z homeopatických léků, které v domnění prevence užívá a současné zdravotní problémy zmizí. Tato situace je však velmi ojedinělá.
A proč neužívat před porodem Arniku?
Použití Arniky je před operací dokonce kontraindikováno. Proč? Arniku totiž používáme například v případě modřin, kdy působí jako antikoagulant, tedy něco, co snižuje srážlivost krve a modřinu “rozpouští”, jednoduše řečeno ředí krev. Pokud tedy budeme Arniku užívat preventivně, aniž bychom měli její příznaky, a budeme k ní citliví, můžeme si naopak způsobit proving tohoto léku, tedy nižší srážlivost krve, což může být spojeno naopak s vyšší krvácivostí, která je u operace nebo porodu nežádoucí.
Homeopatie účinkuje jako prevence, ale v jiném slova smyslu. Ještě předtím, než se objeví navenek patologické symptomy určité chronické choroby se tělo totiž projevuje symptomy, na které když se homeopatický lék předepíše, nemoc se odstraní a nemusí se ještě vůbec ani projevit běžnými lékařskými testy. Je to taková inkubační doba, která je zatím známá jen u akutních nemocí.
„To, co je v konvenční medicíně nazýváno prevencí, je ve skutečnosti pouze včasná diagnóza. Protože homeopatie vyšetřuje člověka ve všech aspektech, jež přispívají ke vzniku chorobného stavu, je schopna rozvoji nemoci zabránit. Dosahuje toho předepsáním vhodného léku a nastolením ztracené rovnováhy s velkým předstihem před manifestací patologických projevů. Pokud by již došlo k rozvoji patologie, bylo by mnohem těžší pacienta vyléčit, jedná se například o situaci, kdy se objeví dvojité vidění, které může být časným varováním před závažnou neurologickou poruchou, například roztroušenou sklerózou.
Výrazná chuť na sladkosti a intenzivní žízeň po dobu několika let může zase předznamenávat diabetes. Častá nachlazení mohou předcházet astmatickým potížím, opakované záněty močového měchýře zase budoucí selhání ledvin. Homeopatie tedy vyhodnocuje tyto časté indikátory spolu se všemi mentálními a emocionálními symptomy a s použitím vhodného léku zvrátí vývoj v organismu, který směřoval k vážnější nemoci. Síla homeopatie může vyniknout právě v těchto ranných fázích, kdy konvenční medicína nenabízí téměř nic.“ (1)
(1) Vithoulkas, G. Homeopatie: energetická medicína. Olomouc: Fontána, 2013. ISBN 978-80-7336-729-9, s. 7,8, 53-55
